Na jarní procházku...

Na jarní procházku bychom toho jistě s sebou chtěli vzít moc a moc. Zvláště když je to procházka první. Po celé té dlouhé zimě. U nás to někdy vypadá jako bychom se na tu první procházku chtěly rovnou přestěhovat. 

Na obrázku níže můžete vidět pletená srdíčka. Možná vás napadne, že jsou příkladem všech podivností, které na procházku potřebovat jistě nebudeme, ale které se i přesto objeví v naší kapse. Eeee, není to tak. Ačkoli, připouštím, schopné bychom toho byly. Tato srdíčka jsou ukázkou toho, co lze vykouzlit z kousku příze jen o něco většího než malého. Jsou pletené na malých jehlicích, myslím tak pěti. Ale to je asi tak všechno, co o nich vím.;-)

Hlavním předmětem vyprávění o jarních procházkách je spíše tento dětský kabátek. Pletly jsme ho pro jednu naši kamarádku, lépe řečeno její velkou malou radost. Takže... protože je na jaro, kdy ještě fouká větřík tak trochu severského ražení, musí mít kapuci. Není nic horšího, když si uvážete kilometr šály kolem krku a přesto se najde skulinka, kterou vás vítr zašimrá na krku. O to horší to musí být, když ještě plně, ne-li vůbec, neovládáte své pohyby a nemůžete si svými ručičkami šálku spravit.

Dalším bodem bylo zapínání. Udělaly jsme takovéto jednoduché na smyčku. Knoflíky jsou háčkované, tedy obyčejné knoflíky obháčkované zvolenou přízí. Smyčka je z řetízkových ok, na které je přidána řada pevných ok. Oba konce jsem k sobě přišila. A samozřejmě nesmí chybět kapsička na bonbóny.

Svetřík jsme pletly z akrylové příze Super baby od Madame Tricote Paris. Použily jsme vzoreček, který na první pohled vypadá jako háčkovaný. Ale je velice jednoduchý. Jednu řadu pleteme očko hladce, další obrace; druhou řadu taky tak. A pak třetí a čtvrtou řadu hladce. Rychlé, jednoduché a velice efektní.

Tady se pomalu rýsoval kamarád - medvídek. Vyráběla jej Nelinka. Ta je na takové drobnosti expert. V šuplíku ještě čekají její muchomůrky, hříbečky, šnečci... na vyfocení. Takže se těšte na příspěvek ve stylu "Pod kamenem" nebo "Mezi stébly trávy".;-)  Ovšem tento medvídek se ubytoval na jiném svetříku. Ten je o něco větší, takže jej může obléci větší dítko, které si je již schopno samo spravit šálu kolem krku...

... takže pro tentokrát je bez kapucky, s klasickým kulatým výstřihem.

Knoflíčky má také obháčkované a dozdobené menším knoflíčkem. 

A medvídek je již dokončený. Je velmi hrdý na své krásné cukrkandlové lízátko. Myslím, že se bude velmi kamarádit s naší ovečkou, která má obdobně lehce namyšlený výraz. ;-)

Budete chtít jednoduchý návod na obháčkování knoflíčků? Mám pocit, že na takovou jarní procházku bude letos zapotřebí mnohem víc než jen jeden háčkovaný knoflík a zachumlané mimino. Co takhle náramek z knoflíků? ;-)

-Linda-