"Že je říjen nebo listopad? Nevadí, příroda to nepozná".


V tomto příspěvku Vám opět přinášíme obrázky zachycené na naší "něco-jako-zahrádce", tedy na malém porostlém prostoru za domem. Naši přátelé - rostliny nás v posledních týdnech (tedy říjen/listopad) mnohokrát zastavili v běhu do práce nebo obchodu a chlubili se a chlubili...




Doma sekám trávník já a moc ráda. Ale upřímně: není nad přiměřeně vzrostlá stébla trávy - hrdá, šťavnatá a nadějná. Tato jsme nechaly vyrůst malinko více. Tak krásně se pnula ke slunci, až málem házela prasátka.



Naše růže znovu vykvetla (tedy k dnešnímu dni hlásím, že je zase odkvetlá, abych byla přesná). Ovšem,  fotografie byla pořízena v době, kdy jsme  už poupata opravdu nečekaly, což by mohlo být zaviněno naší tristní neznalostí tohoto rostlinného druhu,  ale stejně - neměla se dávno začít chystat na spánek? 





Místo toho na nás mávala hlavičkami větrem čechraných květů. Patrně se probourala kořeny do cisterny s energetickým nápojem a měla oči jako baterky. 





Toto je ... eh ... meduňka? Počkejte, já si čichnu. Au, to je monitor - copak to není živé?  
Nevím, co víc evokuje představu záplavy světla - jestli pláže na dovolené, nebo spíše rostliny, které při fotosyntéze protkávají sluncem své stonky a listy.



Co napsat k tomuto? Můj mozek je v koncích z té symetrie tvarů a přesně seskládaných odstínů. A opět se ukazuje, že květinám prospívá nejvíce přirozená závlaha deštěm (doufám, že se příští rok s touto tezí naše maminka plně ztotožní a nebude mě ani sestru vůbec nutit cokoli na zahradě zalévat). 




Máta a meduňka. Výborný čaj. Výborná žvýkačka a na naší bujaré nehnojené zemině také neprostupná džungle. Trsy těchto bylinek byly tak košaté a husté, že slimáci, prodírající se mezi jednotlivými stonky, se museli domlouvat vysílačkou.



Jednoho říjnového sobotního odpoledne jsme šly s Linduškou dělat do té džungle pořádek a trochu jsme ji prostříhaly. V zimě si chceme usušenými bylinkami  provonět oheň v krbových kamnech.


Že nevíte, co je tohle? ;o) Pohled na prales shora. Kdybych byla včela nebo vosa, uvítala bych, aby se mezi nejvíce vzrostlými "stromy" natáhla lanovka, abych si ušetřila křídla.




Tedy, maminka mně před psaním příspěvku říkala, že se některé fotečky opakují, ale šibalsky dodala, že je seskládala tak, aby to nebylo zřejmé...



... ovšem nevím, maminko,  tady se podoba asi nezapře. Na druhou stranu, celebrity jsou také foceny ze všech možných úhlů a nikomu to nevadí. Tak proč neobdivovat tuto krásku, která se tak hezký dívá a chce si povídat?

Co dodat závěrem? Dovolím si parafrázovat jednu větu mé oblíbené autorky, Betty McDonadl: "Že je říjen nebo listopad? Nevadí, příroda to nepozná".
                                      

                                                                                                                  -nela-

Komentáře

  1. My máme na zahradě také spoustu květin, stromů a keřů. Máme velkou zahradu, takže se nám toho sem vejde opravdu hodně. Jenom to sekání trávy je otrava. Dřív jsme trávu vzadu za domem nesekali, protože to se nedalo, ale od té doby, co manžel uznal, že by se nám hodil nějaký zahradní traktor, tak už sekáme trávu po celé zahradě. Zahradní traktory nestojí svět, ale bez nich to opravdu nejde :-) .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář :-). Velké zahrady jsou krásné, dávají prostor pro fantazii, skoro jako Trnova Tajná zahrada. S tím vybavením je to super, údržba zahrady se zjednoduší a člověk má víc času se z ní radovat. :-) A které rostliny Vám dělají největší radost?

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky