Křeslo pro princeznu


Vlastně jsem měla na jazyku křeslo pro královnu, ale přeci jenom deka je určena pro mladou dívku, takže bude lepší princezna. Nebo snad pro urozenou slečnu? Pro dívku s původem... nevím, jestli je to možné, ale asi nevím. :-) Ale jedno vím jistě - když bych se měla zachumlat do takové deky zářivých barev poseté pestrými květy, hned bych se ve své fantazii přenesla na sladce voňavou louku s něžnými poupaty, nad hlavou bych měla nádhernou nebeskou klenbu bez jediného mráčku a v ruce držela klíč zdobený drobounkými kvítky z drahokamů. A tím klíčem bych otevřela každé poupě, na které by Slunce ukázalo svými zlatými paprsky. Nevím, jestli bych měla nějaký původ nebo snad postavení, ale měla bych úkol, rozhodně dost důležitý - slavnostně zahájit první jarní den se vší parádou.






Nevím, jak to maminka dělá, že dokáže svými dílky rozproudit přímo řeku snů. Bude asi znít jako klišé, ale vím, jak udělala tuto deku. Opět háčkovala z akrylových přízí. Na takovýto háčkovaný podklad nejčastěji volíme značku Madame Tricot Paris (vyrábí oblíbenou Camillu), protože mají velký návin, syté barvy, dobře se s nimi pracuje a vzhledem ke gramáži i přijatelnou cenu (my ji prodávaly za méně než 50,-), takže se hodí na veliká díla. 






Aplikace jsme samozřejmě uháčkovaly zvlášť. Na takové drobnosti můžete použít i jemnější příze, jako Elian Nicky, Danielu, Nelu, úžasná je Hawai. 






 Aplikace jsme pak našívaly na deku. Nit by samozřejmě neměla být vidět. S maminkou jsem si dala závod, kdo našije více koleček, maminka s přehledem vyhrála, jak jinak. Ale našívala i sestra, to se maminka každou chvilku zděsila, jestli to neprošila skrz a nepřišila i povlečení (šily jsme to na "letišti", z manévrovacích důvodů). To ji sestra hned ujistila, nutno podotknout, že s dosti zvláštním, až provinilým výrazem, že určitě ne, že si dává pozor a ať maminka nemá strach. (No já bych měla.) Když byla totiž maminka malá, tak často vyšívala, na koleni a pomáhaly jí v tom i její tepláčky. Tento problém malá maminka řešila jednoduše nůžkami, a protože se tenkrát ještě nosily zástěrky, na díru na koleni se často přišlo až při praní. Takže jsme se bavily představou deky z rubu poseté kolečky a koly vystřiženými z tmavě fialového povlečení.



 Když se vrátím ke kytičkám, uháčkovaly jsme si pár do zásoby, takže jsme pak pouze vybíraly ty, které by se k dece hodily. Až tedy budete chtít háčkovat, ale nebudete vědět co, můžete vyrábět aplikace "do zásoby". Když mi dáte chvilku, tak vám sem přiložím návod. Kdysi jsme ho viděly, ale už nevím kde, odkaz tedy nemám, proto vzoreček musím nakreslit. Tak minutku ;-).




                                                                                           -Linda-

Komentáře

Oblíbené příspěvky